Úhradová vyhláška na rok 2025 se stává žhavým tématem ve světě zdravotního pojištění a financování zdravotní péče v České republice. Ačkoliv Ministerstvo zdravotnictví má čas na její vydání až do konce října, již nyní se ukazuje, že diskuse a jednání, které návrh provázejí, mohou vést k zásadním změnám v jeho konečné podobě. Současná situace je poznamenána nespokojeností lékařů a tlakem na zvýšení úhrad, což vyvolalo reakce v podobě příslibů úprav a pokračujících jednání s významnými lékařskými asociacemi. Otázkou zůstává, jaký bude dopad těchto změn na hospodaření zdravotních pojišťoven, které se již potýkají s předpokládaným deficitem a s rostoucím tlakem na efektivní správu svých finančních rezerv. Tento článek se zaměřuje na analýzu očekávaných změn a jejich možných dopadů na jednotlivé pojišťovny a celý systém veřejného zdravotního pojištění.
Ještě je čas.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) má na vydání úhradové vyhlášky pro rok 2025 čas až do 31. října, ale již dnes (26. 10.) je zřejmé, že do již zveřejněného návrhu bude muset zasáhnout. Lékaři ambulantních segmentů zdravotní péče totiž vyjadřují nespokojenost a pohrozili stávkami, což vedlo už například k příslibu vyšších úhrad praktikům. Pokračují i jednání se Sdružením ambulantních specialistů (SAS). Do konečného znění Vyhlášky ale může zasáhnout ještě jedna významná položka.
Deficit za letošek 11 miliard?
Ministerstvo zdravotnictví do kalkulace výdajů na rok 2025 s odkazem na usnesení vlády z 24.dubna 2024 zahrnuje i nutnost pokrýt deficit za rok 2024, který odhaduje na celých 11 miliard Kč. To je ovšem překvapivé. Jednak proto, že dané usnesení žádné ustanovení o úhradě deficitu minulých let neobsahuje, hovoří pouze o vyrovnaném hospodaření v roce 2025, a jednak je toto číslo vysoké. Protože nemám k dispozici průběžný detail hospodaření zdravotních pojišťoven (ZP), pomůžu si následující úvahou: pokud je financování péče v mínusu, ale pojišťovny platí všechny své závazky včas (i díky domluvě o prodloužení splatnosti „velkých“ faktur u VoZP), tak nám z toho vychází, že ZP musí sáhnout do peněz nakumulovaných v minulosti na Základním fondu zdravotního pojištění (ZFZP). Nicméně stav na účtu ZFZP se meziročně od 30. září 2023 do 30. září 2024 snížil „pouze“ o 3 miliardy Kč. Pokud by tedy vývoj v závěru roku kopíroval stejné období ve dvou předchozích letech (viz graf) , konečný deficit za letošní rok by mohl činit odhadem něco kolem 2,5 až 3 mld. Kč.
Suma sumárum by mohlo mít MZ dispozici na vylepšení Vyhlášky přibližně 8 mld. Kč, které nezpůsobí žádný deficit, protože je to pouze korekce odhadu vývoje. To jsou ovšem jen kupecké počty, Ministerstvo financí naštěstí prý nyní shromažďuje upřesněná data od zdravotních pojišťoven, takže budeme moudřejší.
Nejasný postoj MZ
Brzy uvidíme, jak Vyhláška nakonec dopadne. Rozhodující slovo budou mít ale zdravotní pojišťovny, které mohou prostřednictvím úhradových dodatků do konečné podoby úhrad v roce 2025 výrazně zasáhnout. Při pohledu na stav rezerv na ZFZP a Rezervního fondu (RF) v přepočtu na jednoho pojištěnce (viz tabulka) vidíme, jakou má která ZP výchozí pozici, a podle toho asi budou i vypadat Dodatky (či ne-Dodatky). Nicméně upozorňuji, že se jedná o snímek zůstatků ke 30.9., o den později mohla být situace na účtech jiná.
K úhradovým dodatkům
Prostřednictvím úhradových dodatků mohou pojišťovny úhrady oproti Vyhlášce zvýšit
i snížit. Způsobů různého (doslova) navyšování jednotlivým segmentům známe z minulých let dost, asi nejjednodušší je použití vyšších než vyhláškových koeficientů navýšení (KN) a hodnot bodu v úhradovém vzorci.Naopak příkladem zhoršení pozice poskytovatelů oproti vyhlášce může být nehrazení mimořádně nákladných pojištěnců (MNP) ambulantním specialistům ze strany OZP.
Zajímavý je v tomto ohledu i postoj MZ, které sice hájí vyrovnanou Vyhlášku, ale jedním dechem dodává, že jeho zástupci ve správních radách ZP vylepšení úhrad pomocí dodatků podpoří.
Základní fond, Provozní fond, Rezervní fond
Rád bych se dotknul ještě jednoho faktu, a to, že pojišťovny mají naakumulovanou částku přibližně 22 miliard Kč, tedy asi 4% ročních výdajů na zdravotní služby, na svých provozních fondech. Argumentují tím, že tyto fondy jsou určeny výhradně na provozní náklady a že jejich využití k financování zdravotních služeb by mohlo poškodit jejich vlastní chod. Dokonce se objevil názor, že do Provozního fondu pojišťovny nikomu nic není. Toto tvrzení by bylo obhajitelné, pokud by v Česku pojišťovny skutečně soutěžily o klienty v rámci nastavení výše zdravotních odvodů nebo nabídky služeb. Pak by to byla jejich dovednost, která by působila růst či snižování zůstatků na Provozních fondech.
V realitě však neexistuje konkurenční prostředí, zdravotní pojištění je povinné a jeho výši každoročně navyšuje stát prostřednictvím vazby na průměrnou mzdu. Pokud tedy plátce nemá jinou možnost než zaplatit, co mu stát nařídí, nabízí se otázka, jestli by vzorec pro příděl peněz z veřejného zdravotního pojištění do Provozního fondu neměl být upraven. Takovéto množství peněz mimo ZFZP bude vždy zbytečně přitahovat pozornost různých lobbistů a zájmových skupin.
Shrnutí na závěr
Úhradová vyhláška na rok 2025, byť teprve na prahu svého schválení, znovu ukazuje nutnost otevřít zásadní diskusi o efektivním nakládání s financemi ve zdravotním pojištění, a to i na straně poskytovatelů zdravotních služeb. Postoj MZ, kdy Vyhláškou na rok 2024 zvýšilo deficit v hospodaření ZFZP (uvidíme, jestli o 3 mld., o 11 mld., nebo něco mezi tím), a nyní chce tento deficit násilím zase napravit na úkor financování v roce 2025, je však rozporuplný.
Rovněž argumentace pojišťoven, které na jednu stranu varují před prohlubováním deficitu ZFZP, ale na druhou stranu, s výjimkou VoZP, kumulují peníze na Provozním fondu, působí v kontextu stávajících podmínek přinejmenším pozoruhodně. Je na místě otevřít diskusi o tom, jak lze tyto prostředky efektivněji využít ve prospěch nás klientů.
zdroj: elektronický měsíčník Občas v síti dostupný na na zdravotnictvi2.cz
autor: Ing. Pavel Pechánek, Info pro lékaře a.s.
