Důležité změny v dohodách o provedení práce od roku 2024

Změny v DPP od roku 2024

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Nově se stanovují dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

1. První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy (pro rok 2023 je to 10.081 Kč),
2. Druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy (pro rok 2023 je to 16.130 Kč).

Limit 300 hodin u jednoho zaměstnavatele zůstává, ale od 1.1.2024 bude mít dohodář nárok na dovolenou.

Vznik odvodové povinnosti

Nyní je počet DPP neomezený, platí pouze limit 10.000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele a 300 odpracovaných hodin ročně. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý z výše uvedených limitů, bude již odvedené také pojistné. Ze mzdy se mu tak strhne 6,5 % pojistného za zaměstnance, a k tomu zaměstnavatel odvede i své pojistné ve výši 24,8 %.

Evidence všech DPP

Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod. Při uzavření DPP musí být zaměstnanec prokazatelně informován o svých povinnostech (oznámit všechny uzavřené DPP) a zaměstnavatel bude mít povinnost ohlašovat dohodáře ČSSZ. Vznikne registr dohod – hlavně kvůli kontrole limitu, o kterém jsme se zmiňovali výše – všechny DPP tedy bude třeba hlásit úřadům.

Dovolená, rozvrh pracovní doby a příplatky nově i pro DPP

Nově budou mít „dohodáři“ právo na dovolenou. V případě, že DPP trvá alespoň 4 týdny v kalendářním roce, a dohodář odpracuje nejméně 80 hodin, pak mu vznikne právo na dovolenou. Zaměstnavatel bude muset stanovit rozvrh pracovní doby předem. A další novinkou bude skutečnost, že i u dohod o provedení práce bude třeba platit příplatky za víkendy, svátky, práci v noci atd.

Proč ke změně dochází?

Důvodem zavedení limitů je skutečnost, že se dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání staly jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Tyto osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory. Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10.000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod. Následně tak takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů. 

Jaký bude dopad změn v DPP

Tyto změny významně snižují administrativní a nákladovou výhodnost DPP, které se stanou srovnatelně náročné s klasickými pracovními poměry, a po překročení limitů se pro zaměstnavatele stanou stejně drahými, připadně budout muset být překlopena do jiných typů úvazků. 
 
Ke změně dojde v každém případě. I při dodržení všech limitů přibyde ohlašovací povinnost na ČSSZ a kontrola nároku na dovolenou. V případě, že zaměstnáváte 1 DPP a tento zaměstnanec prokazatelně nemá více dohod, dodržujete limit 300 hodin ročně a mzdu do 10.081 Kč měsíčně, tak se Vás nově bude týkat „pouze“ odesílání hlášení na sociálku. Platí to samozřejmě i pro více zaměstnanců, pokud u všech máte jistotu, že nemají jiné DPP. Pokud ale máte zaměstnance, kteří mají více DPP u různých zaměstnavatelů, pak bude potřeba tyto činnosti překlopit do jiného režimu, to bude znamenat nárůst nákladů pro zaměstnavatele a zaměstnanec ve výsledku dostane méně peněz. Zaměstnavatelé si budou muset dát pozor, aby včas plnili svou ohlašovací povinnost – nástupy a odchody zaměstnanců musí dle zákona nahlásit do 8 dní.

Kromě odesílání hlášení na sociálku dojde i ke zmiňované změně nároku na dovolenou. Aby nárok na dovolenou nenastal nesmí rozsah činnosti překročit 7 hodin v kalendářním měsíci. Opět je potřebné mít potvrzeno, že dohodář neuzavře žádnou další DPP, resp. úhrn dohod nepřesáhne 40 % průměrné mzdy.

Doporučení

V případě, že DPP od roku 2024 pro zaměstnance s ohledem na stanovené limity nebude možná, ale přesto budete chtít pokračovat ve spolupráci, nabízejí se následující možnosti:

• odměna člena orgánů právnických osob (jednatel, člen představenstva, člen dozorčí rady, člen výboru SVJ, člen správní rady nadace) – podléhá zálohové nebo srážkové dani z příjmů a odvodům zdravotního pojištění. Odvodům sociálního pojištění podléhají v případě dosažení či překročení rozhodné částky (pro rok 2023 je to 4.000 Kč)
• smlouva o dílo – lze využívat na jednorázové činnosti (malé a občasné příjmy), nejde o zaměstnanecký vztah, protistrana nepotřebuje živnostenské oprávnění 
• fakturace přes živnostenský list, který odpovídá poskytovaným službám 
• fakturace přes firmu, v případě, že nejste plátci DPH (většina poskytovatelů zdravotní péče) je pro Vás výhodnější pokud firma také není plátce DPH, jinak se Vám náklady zvyšují ve většině případů o 21%

 Z těchto možností se nejméně administrativně náročná jeví fakturace přes živnostenský list nebo firmu. 

Změny v DPP budou mít také dopad na nárůst nákladů na vedení účetnictví z důvodů ohlašovací povinnosti, rozsáhlejší mzdové evidence, archivace a také potencionální kontroly ze strany úřadů. Proto zvažte budoucí možnosti co nejdříve společně se svým dohodářem, daňovým poradcem a účetním, aby jste si od roku 2024 nastavili spolupráci výhodnou pro obě strany.